V oboru pracujete již dvacet let, proč přišel impuls k napsání knihy Léčba informací až nyní?
Myslím, že všechno má svůj správný čas. Impuls k napsání knihy mi vlastně vnukla maminka, která se ocitla na mé přenášce O principu informační medicíny tak trochu „omylem“, když hlídala mou nejmladší dcerku Viktorku. Na společné cestě domů autem se mě pak zeptala, proč nenapíši knížku. Tím ve mně vytvořila jakýsi závazek. Intenzivně psát jsem začala v srpnu 2017 a na první vlně optimismu jsem odvedla velký kus práce. K téhle tvůrčí práci jsem používala i své staré prezentace, uvědomila jsem si, že jsem za těch mnoho let vytvořila opravdu velmi propracovaný systém různých prezentací a poznámek – a z nich jsem hodně čerpala. Ale celou nit souvislostí jsem měla v hlavě a na tu jsem se pak zase navázala a po ní jela dál.
Pro koho je knížka určená? Vyzná se v ní i člověk, který zatím o alternativních směrech léčení nic neví?
Moje kniha je určená všem čtenářům. Tedy i těm, kteří homeopatii ani informační medicínu ve svém životě zatím nevyužívají, ale chtějí se například dozvědět, na jakém principu tyto směry pracují. Je psaná co nejjednodušším jazykem, snažila jsem se vyhnout různým cizím pojmům tak, aby byla publikace srozumitelná právě i laikům. Je ale zároveň velmi informačně nahuštěná, je v ní celá řada úvah. Troufám si tvrdit, že obsahuje i myšlenky inovativní, třeba co se týče fyziky. Člověk se sice ve škole může učit obecnou teorii relativity nebo kvantovou mechaniku, ale až ve chvíli, kdy to opravdu promýšlí do všech důsledků, je mu najednou spousta věcí mnohem jasnějších.5cff8dd8dd448obrazek.png
Jak byste pojem „informační medicína“ vysvětlila našim čtenářkám – na jakém principu funguje?
Na člověka bychom neměli nahlížet pouze jako na hmotného jedince, ale v podstatě úplně jiným pohledem. Jsme vlastně takový shluk buněk ve vesmíru, ve kterém je určitým způsobem nahuštěná informace. A tahle informace se znovu a znovu překládá přes různé úrovně, až ji vnímáme jako hmotu. Ve skutečnosti i my sami v sobě máme celou řadu různých informačních úrovní. A pokud se chceme opravdu uzdravit, tedy vyléčit v tom pravém slova smyslu, tak musíme proměnit celého člověka. To znamená opravit tu informaci na všech úrovních – pracovat tedy nejen s hmotnou úrovní, jako to dělá klasická medicína. Ta bohužel ve skutečnosti vlastně vůbec neléčí, pouze potlačuje příznaky. Informační medicína se naopak snaží zasáhnout do nejhlubších úrovní, tedy co nejvíce ke kořenu daného problému; aby opravdu došlo ke změně a organismus se zase začal chovat přirozeně, to znamená zdravě. To je první myšlenka. Dalším důležitým bodem je fakt, že náš vesmír je holografický. To jsou nejnovější fyzikální teorie, které ale velmi souzní s různými zkušenostmi starých civilizací. A právě tyto moderní poznatky plus tradiční pohled na svět se snažím v knize vysvětlit srozumitelným jazykem. Aby si lidé dokázali představit například paradox, že informace je rozptýlená všude. Pokud na něco pomyslíme, ovlivníme tím vlastně celý svět. Poukazuji také na to, že neexistují žádné šílené nebo nadpřirozené věci, ale jde vesměs o záležitosti jednoduše vysvětlitelné současnou fyzikou. Vysvětlení tedy nemusíme hledat někde v mimozemských civilizacích nebo jiných směrech. Třetí myšlenkou, která mě inspiruje, je pochopení čínského pentagramu. Vidím ho nejen jako výchozí schéma k léčení podle orgánů, ale ve skutečnosti jako princip stvoření vesmíru. A kdo toto pochopí, pochopí i život samotný. Najde klíč k tomu, jak být zdravý nejenom fyzicky, ale také psychicky, a žít život s radostí.
Co říkáte na psychosomatiku? Souhlasíte s tezí, že si za své choroby můžeme většinou sami?
Ano i ne. Zvláštní odpověď, že? J Abych to upřesnila – naše psychika, emoční prožívání, stresy a potlačená traumata opravdu mohou za téměř všechny zdravotní problémy. Jenže většinu emočních vzorců jsme dostali do vínku od našich předků a ty ostatní, které sice vznikly za našeho života, mají základ v novorozeneckém nebo kojeneckém období, a nemohli jsme je tudíž ovlivnit. Každý z nás má prostě úplně jiné nastavení a stejná životní situace může mít na dva lidi naprosto rozdílný dopad. Často slýchám, jak si někdo stěžuje na svou nemoc: jak je nespravedlivá, čím si ji zasloužil, co má dělat a podobně. A proč by se například měl snažit změnit své emoční vzorce a svůj život. Na to odpovídám, že existují dva přístupy k nemoci – pasivní a aktivní. Ten první spočívá v tom, že se svěřím do rukou medicíny a budu čekat, až můj problém vyřeší lékař. Samozřejmě za podmínek, že má potřebné znalosti a zkušenosti a také že udělá správná rozhodnutí. Aktivní přístup zahrnuje taktéž spolupráci s lékařem, ale člověk se už zajímá o to, jak který naordinovaný přípravek působí i jaké má vedlejší účinky. Každý zákrok, každý lék má kromě pozitivních účinků i účinky vedlejší, tedy negativní. Proto bychom pečlivě měli zvažovat rizika a přínosy. Aktivní způsob léčení zahrnuje i postupy alternativní medicíny a psychosomatiky, kdy hledám, co je příčinou mých problémů a jak z nich ven. Rozdíl mezi pasivitou a aktivitou je jako rozdíl mezi životem a smrtí; život je proces učení, a když se stáváme pasivními, přestáváme žít.
Alternativní medicína na lidi často působí neuchopitelně, až ezotericky. To se ovšem k vám, vystudované matematičce, vůbec nehodí.
To je právě obrovský omyl dnešní vědy, pohlížet na alternativní medicínu ezotericky. Většina těchto metod má totiž hluboké zákonitosti, které však bohužel dnešní lékaři a vědci nechtějí vidět. Místo toho, aby hledali tyto skryté logické významy, rozdělují a popisují čím dál tím menší podrobnosti a celkový smysl jim uniká. Oblast matematiky a informatiky je v tom trochu odlišná; tam totiž nevytvoříte dobrý systém, když nepochopíte smysl. Já jsem tento obor vystudovala, stal se i mým koníčkem. Proto si troufnu říci, že kromě analýzy ovládám i potřebnou syntézu, tedy pochopení smyslu. A to mi pomohlo podívat se na lidskou bytost úplně jiným pohledem, tedy zaměřit se na podstatu. Paradoxem je, že právě informační medicína, ale třeba i homeopatie, se současnou vědou dají velmi úspěšně vysvětlit. Právě o to se zjednodušenou formou snažím ve své knize.
Mně osobně by se velmi líbilo, kdyby spolu tradiční medicína s těmi alternativními směry spolupracovala. Proč tomu tak není?
Myslím, že v současné době na to svět ještě není připraven. Jednoduše řečeno – západní, klasická medicína, není s tou naší, informační, zatím propojitelná. Byla bych moc ráda, kdyby lékaři alespoň začali respektovat, že tady jsou i jiné směry a nebojovali s námi. Je zajímavé, že na nás pohlíží de facto jako na nepřítele, přitom je to přeci celé nesmysl. Oběma způsobům léčení by logicky mělo jít o jednu jedinou věc – a tou je zdraví pacienta. Aby se uzdravil, nepotřeboval žádné léky, aby byl spokojený a nic ho nebolelo.
V současné době jsou „in“ nejrůznější semináře pro osobnostní rozvoj, učíme zbavovat se strachu, pozitivně myslet atd. V čem vidíte Vy podstatu šťastného života?
To je trochu složitější otázka. Podle mého názoru nemá být člověk křečovitý a za každou cenu se do pozitivního myšlení nuceně přepínat. Tedy pokud to tak nemá sám v sobě dané. V případě, že ho napadají negativní myšlenky, je zřejmě potřeba, aby prošel určitou cestu, aby pochopil, proč se mu to děje. Kolikrát je horší, když se člověk nutí hýřit optimismem i v případě, že to v sobě necítí. Někdy je prostě lepší zůstat ve svém smutku nebo v negativní emoci a odžít si je. Protože i ony jsou určitou cestou poznání. Podstata šťastného života je v tom, abychom dělali to, pro co jsme se narodili a měli z toho radost. Zdraví je už pak jen logickým důsledkem života v radosti…
Jak se sama udržujete ve formě? Používáte v rodině preparáty informační medicíny?
Snažím se žít v souladu s tím, co hlásám. Mám hodně pohybu: kromě zahrádky, tedy spíš obrovské zahrady, také hodně chodím, jezdím na kole, na běžkách… Stravuji se rozumně, jím hodně vlastnoručně vypěstované zeleniny, maso a vejce z domácích zdrojů – naštěstí žiju na vesnici. Jídlem se zásadně nestresuji a v případě potřeby se stravuji kdekoli. Jím prakticky všechno, ale v menším množství. Pro sebe i pro děti samozřejmě podle potřeby informační preparáty používám. Pravidelně chodím na měření a diagnostiku Joalis a užívám i doporučené kúry. Jsem velmi pracovně vytížená, takže stresu mám samozřejmě hodně. Je to u mne ale kompenzováno tím, že mne práce obrovsky baví, je pro mě zdrojem radosti, a to je v podstatě neomezeným zdrojem energie. Díky detoxikaci informačními preparáty jsem zdravá a i moje poslední těhotenství ve vyšším věku proběhlo naprosto v pořádku, bez jediné komplikace. Při vyšetření genetických vad jsem měla hodnoty jako dvacetiletá holka. Z toho jsem měla opravdu radost. :-)
Lze vůbec skloubit váš nabitý diář s rodinným životem? Přece jen jste maminkou čtyř dětí.
Všechno jde, jen ne vždy je to ideální. Jako u všeho má každá mince dvě strany – co je pro děti to správné a nejlepší? Plně se o ně starat, připravovat jim svačiny, vozit je na kroužky, neustále vymýšlet zábavu, nebo je vychovávat k samostatnosti, svobodě a zodpovědnosti sám za sebe? Já volím druhý přístup. Nejstarší dceři je 20, druhé 17, takže výsledky vidím. Té nejmladší budou v létě tři roky, a přestože jsem neustále v zápřahu, vážně začínám uvažovat o domácím vzdělávání. Svět se teď proměňuje hodně rychle a myslím, že školský systém se těmto změnám nestíhá přizpůsobovat. To ale budu řešit až za pár let. Celý život žiju přítomností a problémy řeším, až když opravdu přijdou. Můj domov a rodina jsou pro mne to nejdůležitější. Máme štěstí, že žijeme na krásném, pozitivní energií nabitém místě nedaleko Šumavy. Neznám lepší pocit, než se vrátit domů z náročných pracovních cest, spočinout na zápraží a dobít si baterky pohledem do okolních lesů.
